Kolektory potřebují opravy. Za stamiliony

14.07.2013

Skoro čtverka. Podle školní stupnice dostává část podzemních kolektorůBrně tuto špatnou známku. Vedounich přitom důležité kabely elektrického a telekomunikačního vedení a vodovodní či parovodní potrubí. Pro alespoň částečnou nápravu letos městská společnost Technické sítě Brno investuje do sítě kolektorů třicet milionů korun.

Podle technického ředitele firmy Josefa Šarouna jsou největší problémytakzvaných primárních kolektorech. V nich vedou inženýrské sítě na delší vzdálenosti a město je stavělo jako první už v sedmdesátých letech. „Jsouhloubce třiceti metrů pod povrchem a na některých místech tam prosakuje voda. Někde je tak agresivní, že oslabila beton. Právě tam se jejich stav blíží čtverce," upozornil Šaroun. U sekundárních kolektorů, které vedou sítěpřímo k budovám jen pět metrů pod zemí a město poslednínich postavilo před osmi lety, je podle něj situace lepší. „Průměrný stav kolektorové sítě je mezi dvojkou a trojkou," podotkl Šaroun.

Předseda komise rozvoje města a předseda představenstva společnosti Michal Chládek zdůraznil, že zatím žádné akutní problémy nehrozí. „Jejich stav pravidelně monitorujeme," zdůraznil Chládek.

Přesto letos musí jít na obnovování kolektorů skoro třicet milionů korun. „Předpokládáme investice do kolektorů za patnáct milionů korun. Dalších čtrnáct pak dáme na opravy. Jedná se o sanace a injektáže stěn poškozených podzemními vodami a obnovu výstroje kolektoru. Tedy nahrazení zkorodovaných lávek a dalších konstrukcí pro ukládání sítí," vysvětlil Chládek.

Na opravy dostala společnost na posledním zasedání zastupitelů od města čtrnáct milionů korun, zbytek platípronájmů. „Kolektory jsou vytížené na padesát procent. Kdyby to bylo sedmdesát, zaplatíme to sami," poznamenal Šaroun.

Právě přitáhnout více firem do kolektorů je jedenplánů městské společnosti, jak získat peníze. „Spolupracujemehospodářskou komorou a jednámezměně vyhlášek tak, aby tam firmy musely sítě ukládat. SituaceBrně se v současnosti zlepšila," podotkl Chládek.

Například společnosti E.on taková povinnost nevadí. „Spíše naopak. Uvítali bychom víc kolektorů. Bez nich musíme dělat výkopy ručně. S kolektory, které využívámehistorickém centru, by to bylo mnohem jednodušší," uvedla mluvčí společnosti Božena Herodesová.

Celkově ovšem opravy kolektorů mají stát stamiliony korun. A takové peníze může město získat jendotací. „Připravují se dotační programy na roky 2014 až 2016. Situaci sledujeme. A také hledáme další cesty, abychom mohli dát víc penězpříští rok," poznamenal Chládek.

Cestouzískání peněz podle společnosti nejsou prohlídky kolektorů, které za stokorunu firma od loňska nabízí lidem. Tržbynich se totiž počítají jendesetitisících korun. „Spíše se tím snažíme lidi seznámitkolektory. Jako podzemní stavby je normálně nevidí a nedokáží si moc představit, do čeho investujeme tolik milionů," řekl ředitel Šaroun.

Lidé ovšem podzemní prohlídky oceňují. „Byl to zážitek. Líbilo se mi, že jsou pod zemí označené ulice, pod kterými právě procházíte," uvedla Anna Zbránková, která kolektory před časem navštívila.

autor zprávy: Petr Jeřábek

zdroj: www.brnensky.denik.cz

webdesign: contineo.cz